Otazníky kolem reprodukce - 2.díl

Literaturou popisovaný průběh hormonálního cyklu feny a z něj vyplývající optimální doba pro krytí se na první pohled zdají být záležitostí jednoduchou. Starší chovatelé také vědí, že podobně jednoduché to bylo i v praxi. Běžná fenka barvila okolo osmi dnů, výraznou ochotu k páření projevovala okolo dvanáctého dne a zevní příznaky říje odeznívaly po třech týdnech. Zabřezávalo zhruba 80 - 85 % krytých fen a reprodukční potíže byly ojedinělé. I v dobách dřívějších ale existovala plemena, která se běžně popisovanému průběhu říje vymykala. Například u anglických bulteriérek byl vhodný ke krytí zhruba sedmnáctý den od prvních příznaků barvení. V současné době je situace úplně jiná. Kynologickou literaturou a chovateli doporučované dny určené na základě prvních příznaků barvení dnes u řady fen neplatí a stále častěji se vyskytuje méně typický průběh říje. V řadě případů jsou zevní příznaky nevýrazné, některé feny mají první fázi říje (barvení - proestrus) zkrácenou a vhodný den krytí je daleko dříve, než v běžně doporučovaný den jedenáctý až dvanáctý. Neméně početné jsou feny, u kterých je situace opačná a ovulace a tedy i optimální termín krytí se posunují na dobu pozdější. Běžný chovatel pak obtížně odhaduje, kdy krýt, fena nezabřezne a začíná se rozjíždět kolotoč dohadů, proč tomu tak je. Hledají se příčiny v podobě infekčních chorob, dědičně podmíněných problémů a hormonálních poruch. Všechny uvedené důvody mohou samozřejmě schopnost feny zabřeznout ovlivnit. Často je ale důvod daleko jednoduší a spočívá prostě ve špatně zvoleném termínu krytí.

Z uvedeného vyplývá, že řídit se dnem říje nemusí být u všech fen vyhovující. Otevírá se tak otázka: "Co s tím?" Určitou orientaci může poskytnout chování feny. Teoreticky by fena v první fázi říje (proestrus) měla psa odmítat, v druhé (estrus) dávat proutek stranou, stavět se a psa sama vyhledávat a ve třetí fázi (metestrus) zase ochotu ztrácet. V praxi to často vypadá jinak. Existují feny, které se psovi staví od prvního do posledního dne a existují i feny, které po celou dobu psa odmítají. Do druhé kategorie často patří plemena teriérů. Jejich přístup nespočívá ani tak v neochotě k páření, jako spíše ve snaze vyhledat silného otce pro své potomky. Pokud je pes dostatečně razantní, fenku rychle zkrotí a z rozběsněné fúrie se stává přítulný a ochotný beránek. Orientace podle chování feny tedy může, ale nemusí fungovat. O štěstí může hovořit chovatel, který má k dispozici šikovného psa. Takový "psí profesor" si k fence čichne a je-li vhodná doba ke krytí, chce ji, není-li, fenu odmítá. Je ale třeba si uvědomit, že podobné chování nevykazují všichni psi. Řada z nich je totiž ochotná krýt fenu v jakékoliv fázi říje a existují psi, kteří si akt páření nespojují s vůní háravé feny, ale s prostředím, ve kterém jsou zvyklí krýt. Má-li takový pes na správném místě postavenou i nehárající fenu, nad ničím nepřemýšlí a okamžitě kryje. Pro běžného chovatele je často obtížné postupovat tak, jak bylo dříve zvykem, tedy vodit fenku ke psovi opakovaně po několik dní. Takřka vyloučené to je v případě zahraničních krytí, kde nutnost setrvat u psa delší dobu citelně zvyšuje finanční náklady a při vytíženosti hodně žádaných psů je opakované krytí z praktického hlediska problémem. Určitým řešením může být určení optimálního dne krytí na základě laboratorního vyšetření. Dělá se již poměrně dlouhou dobu, zdá se, že v poslední době nabývá na důležitosti a je také ze strany chovatelů žádanou službou. Používány jsou tři vzájemně se doplňující typy vyšetření. Patří mezi ně hodnocení gynekologického nálezu, cytologické vyšetření sliznice poševní a stanovení hladiny progesteronu v krvi feny.

Gynekologický nález - poševní sliznice prodělává v průběhu hormonálního cyklu výrazné změny. Na začátku barvení je lesklá, oteklá a překrvená. V době ovulace bledne, osychá a je výrazně zřasená. S končící říjí poševní sliznice ochabuje, ztrácí řasení a často bývá mramorovitá. Na první pohled se může zdát, že gynekologické vyšetření pro určení optimálního dne krytí stačí. Praxe je ale trochu složitější, probíhající změny se mohou vzájemně prolínat a gynekologické vyšetření může posloužit spíše jako hrubá orientace, než jako korektní podklad pro určení dne krytí. Má však ještě jeden nezanedbatelný význam. Odhalí totiž případné nesrovnalosti v průběhu pohlavních orgánů feny od přezky k děložnímu krčku. Je pravdou, že u loveckých plemen se různé anomálie vyskytují ojediněle, přesto je ale rozumné o problému, který může technicky ovlivnit krytí (pes se do feny nedostane) nebo průběh porodu, vědět.
Cytologický nález - cytologie je věda zabývající se buňkou. V případě určení optimálního dne krytí je cytologické vyšetření zaměřené na buňky poševní sliznice. Jejich početní zastoupení, tvar i například schopnost přijímat různá barviva se v průběhu cyklu mění a na jejich základě je možné odhadovat, v jaké fázi se fena nachází. I tady platí, že se probíhající změny mohou prolínat a například je velmi těžké podle buněčného nálezu odhadnout, zda je fena ještě ve fertilní (tedy oplození schopné) fázi, či těsně za ní. I cytologické vyšetření má své další významy, mezi které například patří zjištění většího množství bakterií v preparátu, které může upozornit na zvýšené riziko onemocnění feny.
Velkou roli hraje způsob, jakým se vzorek na cytologické vyšetření odebírá. Je totiž třeba se dostat až na klenbu poševní v oblasti těsně před děložní krčkem a to bez speciálního vybavení není možné. Stejný problém samozřejmě nastává i při vyšetření gynekologickém.
Stanovení hladiny progesteronu - je určitě nejpřesnějším způsobem, jak určit optimální den krytí. Vyšetření zaměřená na hladinu progesteronu v krvi mohou být prováděna metodou semikvantitativní nebo kvantitativní. Druhý typ metod podává přesnější výsledky a lze jej považovat za vhodnější. I stanovení hladiny progesteronu má svá pravidla. Do této oblasti patří například korektní odběr vzorku a jeho včasné zpracování. Pro vyhodnocení vyšetření je třeba znát nejen prosté číslo, ale i jednotky, ve kterých je množství progesteronu uvedeno. Pro běžného člověka se to asi zdá být nepochopitelné a situaci možná objasní z dob školní docházky známý příklad. I malí žáčci vědí, že jeden litr olova nemá stejnou váhu jako jeden litr peří.

Níže uvedený graf je zpracován na základě výsledků vyšetření provedených ve Veterinární laboratoři klinické diagnostiky LABVET v letech 2004 - 2005. Do souboru bylo zařazeno dvě stě šedesát tři fen. Důvody pro vyšetření byly různé od potřeby přesněji určit den krytí v případě zahraničního psa až po opakovaně nezabřezávající feny.
Z grafu vyplývá, že nejvíce fen (54,81 %) bylo vhodných ke krytí zhruba v intervalu desátý až třináctý den od začátku barvení. Zajímavou informaci dávají ale i počty fen, u kterých je optimální termín posunut vpřed či vzad.

Chovatelům by určitě vyhovovalo, pokud by mohli s fenkou přijít na začátku barvení a veterinář by jim na základě vyšetření řekl: "Kryjte za devatenáct dní, přesně v deset hodin dopoledne". Asi by si také přáli, aby stanovený den krytí platil pro všechny říje dané feny. Tak jednoduché to ale není. Uvedené způsoby stanovení optimálního dne krytí mají časově omezenou vypovídající hodnotu a na jejich základě je možné určit den krytí maximálně na čtyřicet osm hodin dopředu. V praxi to znamená, že zvláště u fen s pozdějším termínem ovulace, je třeba vyšetření opakovat. Počítat je třeba i s tím, že fenka není stroj a že průběh jednotlivých říjí může být odlišný. Není možné předpokládat, že běžný chovatel bude s každou fenkou před krytím absolvovat popsaná vyšetření. Zvažujeme čas i finance, které máme k dispozici a vzhledem k tomu, že normální fena má optimální dobu krytí pět až šest dní, je pravděpodobnost, že se "strefíme" do toho správného, celkem velká. Přesto je ale dobře vědět, že možnost určit laboratorně optimální den krytí existuje. Určitě je výhodnější absolvovat jedno nebo dvě vyšetření, než během jednoho týdne jet dvakrát do Holandska. Své místo má určení optimálního dne krytí v případě, kdy si chovatel není jistý, kdy fenka začala barvit a velký význam může mít u opakovaně nezabřezávajících fen. Pomůže odhalit neplnohodnotné nebo tak zvaně "rozštěpené říje", ke kterým dochází v případě, kdy například fena nebarví ve svém termínu, ale říji vyvolá společnost jiné hárající se feny. Občas bývá tento typ vyšetření používán u fen "hříšnic", tedy v případě nežádoucího krytí, kdy chovatel zvažuje možnost přerušení březosti. To, jak známo, nemusí vždy proběhnout bez následných problémů a je tedy rozumné vědět, zda fena byla ve fertilním období či ne.
Z hlediska chovu psů jako celku patří laboratorní určení optimálního dne krytí k akceptovatelným metodám. Jeho smyslem není ovlivňovat leckdy dědičně podmíněnou nedostatečnost v oblasti reprodukce, ale pouze určit termín krytí u jinak zdravých fen.