Hlavní menu
Narozeniny
19.07. Bond z Vlčích luk (Enda)
Kalendář
<<  Červenec  >>
PoÚtStČtSoNe
       1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31      
 Dnes  «  Články  »  Akce 
Galerie
na trávníku - 3
srpen 2009
zobrazení: 1617
Inzerce
Podporujeme
Retriever Klub CZ
Retrívři v nouzi
Nalezenci.cz - naděje pro všechny miláčky
Olomoucký útulek - podpořte nás
Kontakt

pište, pište...
Náměty, příběhy, články zasílejte na tuto
kontaktní adresu.
(přílohy zasílejte do max. velikosti cca 2.5Mb)

TOP LIST
Pozvánka na Forum o plemeni Nova Scotia Duck Tolling Retriever
K zamyšlení...
Viděl jsem psy a kočky za mřížemi v útulku. Odpad lidské společnosti.
Viděl jsem v jejich očích lásku a naději, hrůzu, zklamání a smutek. A moc jsem se zlobil. „Bože“, řekl jsem „to je strašné! Proč nic neuděláš?“
Bůh okamžik mlčel a potom tiše odpověděl: „Už jsem něco udělal - stvořil jsem tebe člověče.“

Amálka z Kotárských luk

Amálka z Kotárských luk
nar. 6.4.2005
Otec: Bond z Vlčích luk
Matka: Dismay Toller Bryvilsár
majitel: Denisa Varcholová

Amálka z Kotárských luk, ale hlavně Sida, Siduša, opice pažravá :o)

Sida do této sekce patří sice jen z poloviny, přesto mi přijde škoda sem takovou šikovnou čubinku nedát, vždyť její rodiče pochází oba z Moravy a já, její adoptivní "máma" též.

Sida je jediná a poslední dcera po mém Endym. Narodila se v Zelence a já při jejím porodu asistovala. Když se narodila, byla maličká - vážila 300 g, ale byla velmi krásná. Tmavě červená srst jí odlišovala od jejích dvou světlejších brášků. Měla jsem to štěstí, že jsem mohla sledovat i její první týdny života - byla to pěkná dračice. Pak byla ale prodána na Východní Slovensko a já o ní na nějakou dobu ztratila veškeré informace. Časem se situace změnila a s jejími novými majitely jsme si začali dopisovat a došlo i na několikadenní návštěvu na Slovensku. Siduška byla krásná fenka, jen tak trošku po tatínkovi :o) zvyklá si dělat to, co se jí líbí a co nechtěla, prostě dělat odmítala. Nejvíce mne mátl její naprostý nezájem o aport. Postupem času Sida splnila všechny podmínky k uchovnění, jen OVVR jí chyběly a její majitelé jednak z nedostatku času, ale také proto, že nevěděli jak na ni měli obavy, jak tuto poslední podmínku nutnou k uchovnění zvládnou. Přišlo mi škoda, tak pěknou fenku - navíc by to byla první chovná fenka na Slovensku - neuchovnit.

Tak padlo rozhodnutí, vzít si Sidu na prázdniny, na výcvik a na závěr s ní složit OVVR. Po mnoha telefonátech ze Slovenska a ujišťování, že to Siduška ve zdraví přečká, že se mnou bude spát v posteli a jíst z jednoho talíře :o) bylo vše dohodnuto - začátkem července 2007 byla Sida u nás. Naše seznámení proběhlo tak, že mi prokousla ruku, když jsem jí chtěla vzít buvolí kostičku. Nečekala jsem to, nicméně moje reakce byla taková, že to už nikdy potom nezkusila. První týden pobytu jsem s ní odjela do Lednice na jazykový kurz, který jsem nemohla a ani nechtěla zrušit. Bylo to fajn, měla jsem tam jen ji a celé odpoledne jsem na ni měla spoustu času. Dopoledne trávila se mnou po učebnách a byla velmi hodná. Odpoledne jsme jezdily k vodě a do lesa, kde jsem se snažila probudit v ní to, co jak jsem doufala je někde uvnitř v každém retrívrovi, totiž zájem o aport. Počasí bylo úděsné, pršelo každý den, navíc u Lednického rybníka, kam jsme jezdily koupat byla nalezena labuť pozitivní na ptačí chřipku, ale co se dalo dělat - nebyl čas promarnit ani jeden den. Začali jsme aportem z vody - já se motala do prádelní šňůry, na kterém jsem měla dummík přivázaný a ta opice zrzavá mi ho i párkrát přinesla - podotýkám, že břeh byl velmi pozvolný a já neumím daleko házet, takže plavala vždy tak pět temp a pak s aportem zpět. Přes to všechno jsem skákala a jásala tak, že vidět mě někdo, jistě by si myslel, že jsem se zbláznila.

S aportem na suchu to ovšem bylo horší, byla ochotná vzít akorát malý měkký pískací balonek, nic jiného ji absolutně nezajímalo. Bohužel u tollera nemám dobrou zkušenost s metodou narvat násilám do mordy - a u Sidy se mi tato zkušenost jen a jen potvrdila. Naštěstí je to hodně vlohová fenka a velmi ji zajímaly spárky – no nejraději by si je nechala a někde okusovala, ale díky respektu ze mne si to nedovolila a tak je "občas" i pár metrů donesla směrem ke mně. Brzy ji však tyto naše hry přestávaly bavit, byla jak malé dítě, neudržela delší dobu pozornost. Navíc dummy, činku, ale ani klacky, šišky či jiné věci do tlamy vůbec nevzala - nu tady se začal můj optimismus pomalu vytrácet a nastupovala obava, zda to vůbec zvládnem. Ten první týden jsem na ni byla velmi hodná a využívala jejího zájmu o ten malý pískací balonek k tomu, abych ji naučila povel podej a povel aport. Lítala jsem každé ráno v areálu kolejí, kde jsme byli ubytovaní a kolemjdoucí nevěřícně koukali na ženskou, která utíká před psem a ten ji honí s balonkem v tlamě. Trvalo to 14 dní - už jsme byli z Lednice zpět, když jsem konečně začala vidět první úspěchy - Sida pochopila, co je to povel podej, pochopila, co po ní chci. Tady nastal první moment, kdy jsem na ni zatlačila, a trvala na tom, že udělá to, co chci já. Přesto jsem byla velmi opatrná a snažila se víc jak upevnit poslušnost dosáhnout toho, aby ona sama chtěla, moc chtěla nosit, moc chtěla pracovat, protože to jsou vlastnosti, které jsou pro tollery příznačné, vlastnosti o kterých si myslím, že prostě mají v sobě... no mají. Nebudu to prodlužovat, bylo to hodně práce a času a největší odměnou pro mne nebylo složení zkoušek na plný počet bodů, největší odměna byla změna, která se s tou opicí za tu dobu udála. Na konci pobytu to byl pes - byl to toller se vším všudy. Toller nadšený z vody, toller pískající nadšením a poskakující, když jsem vytáhla dummíka a schovávala ho v lese, toller s nadšením nosící klacky, šišky a kde co - dokonce i shnilé jablko, které se mi skutálelo po schodech do sklepa donesla bez mrknutí oka na první povel. Trvalo to šest týdnů, ale stálo to za to.

Vladko ji málem nepoznal a jsem mu velmi vděčná, že se Sidkou pracuje - nebo spíš hraje si i nadále. Ona nebude nikdy skládat žádné další zkoušky, ale o to přeci nejde, jde o ten krásný vztah - o tu daleko větší vazbu na pána, který se vytvoří právě tou prací či hrou. Není pro mne nic krásnějšího než pes, který visí na svém pánovi a ten je pro něj největším zdrojem zábavy a podnětů... nu co dodat - byla to jedna veliká zkušenost - pro nás obě a já se velmi těším na léto, kdy zase Sidušku uvidím.

Majka Bušinová

...vážně jsem to sem nechtěla dávat, vážně :o) ale když Vladko jinak nedal.....

Poděkování

Touto cestou by som chcel vyjadriť podakovanie a nesmiernu úctu "adoptívnej mame" Sidy, Majke.Ešte pred príchodom Sidky do môjho života som bol v oblasti chovu psov laik, ktorý o týchto milých tvoroch nevedel nič. Bez jej pomoci si viem ťažko prestaviť , ako by sa zo Sidky stala plnohodnotná predstavitelka rodu tollerov, ktorá dnes s radosťou plní povely, tak, ako ju to naučila jej učiteľka.

Stála pri nej vždy:

  • Keď sa narodila
  • Trpezlivo odpovedala na moje, zo začiatku úplne laické otázky súvisiace s výživou a základnou starostlivosťou o Sidu
  • Bola pri nás, keď sa Sida zúčastnila na prvej výstave v Ostrave
  • Vytvorila na 6 týždňov Side krásny domov, kde okrem veľkej lásky a starostlivosti, ktorú Siduša dostala zároveň pochopila, že život tollera je nielen sladké polihovanie a maznanie, ale aj výcvik a plnenie úloh
  • Absolvovala s ňou skúšky OVVR, ktoré zvládla perfektne......

Schválne tento výpočet neuzatváram, pretože verím , že ten zoznam ešte nie je úplný.
Moje poďakovanie patrí samozrejme aj manželovi a deťom Majky, ktoré Sidušu prijali a pomohli jej zvládnuť výcvik.
Už teraz sa tešíme na stretnutie na Slovensku....

Vlado, spolumajiteľ Sidy


Sida a Enda (dcera a taťka)


| Vložil: Majka | Vydáno: 05. 11. 2007 | 4270 přečtení | Informační e-mail | Vytisknout článek
Rubriky
Kdo je to?
Neznáme tě, přihlaš se
Genetická vyšetření
DM - Degenerative Myelopathy
Žádost o genetický test na DM s certifikátem můžete zaslat diagnostické laboratoři SEVARON, který jej podstoupí LABOKLINu. Vyplníte "Žádanku" a spolu se vzorkem krve do EDTA zkumavky + kopie PP zašlete v bublinkové obálce zásilkou EMS na adresu : SEVARON PORADENSTVÍ, s.r.o., Palackého třída 163a, 612 00 BRNO. Pokud žádate certifikát - je nutno poznačit na žádance poznámku "+ certifikát". Cena testu asi 1700,- (viz.ceník) + 150,- za certifikát, který vystaví LABOKLIN. Případné informace získáte na čísle SEVARON, s.r.o. : telefon-kancelář: 541 426 376.

Testování psů na PRA/PRCD - oční onemocnění psů - nNa provedený test Vám laboratoř vystaví oficiální zprávu o výsledku zkoušky. Zpráva má veškeré náležitosti podle ISO17025 a řídí se doporučeními české genetické společnosti. Bližší informace naleznete na http://www.prcdtest.com/sk/

LABOKLIN.de - Vyšetření prdc-PRA u tollerů a DM - Degenerative Myelopathy je možné již udělat i v Německu!!

DNATEST.cz - Certifikovaná laboratoř - všechny testy DNA zvířat jsou prováděny výhradně v ISO certifikované laboratoři.
Galerie
Fido - 4
...a zase dřevo...
zobrazení: 2793
Spřátelené weby

Design by IvaShow © 2012 Copyright Toller.cz Marie Bušinová. Nova Scotia Duck Tolling Retriever. Všechna práva vyhrazena.
Za články vkládané našimi přispěvateli neneseme zodpovědnost a tyto jsou vkládány bez ověření autora. Zdroj nemusí být tedy nutně autorem článku.

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS (281).

Vyměňte Internet Explorer za skutečný prohlíľeč Získejte Firefox! Web site powered by phpRS PHP Scripting Language VertrigoServ - FreeWare webové prostředí